Během své návštěvy hory Masajové nesou oběť, což je mladá ovečka v bezvadném stavu, která se předtím nerozmnožovala. Ovce nechávají ve specifické oblasti, kterou je suchá vodní díra na hoře. Zde až dlouho do noci zpívají a zpívají písně chvály svému bohu. Po probuzení příštího rána by ovce zmizely a nezanechaly po sobě žádné stopy. Masajové, kteří přinášejí tyto oběti, nesmějí jíst, dokud neopustí horu. Tvrdí však, že se cítí sytí a při odchodu dokonce říhají maso a mléko.
Masajové věří, že horský bůh s nimi komunikuje prostřednictvím své přítomnosti a tajemných hlasů, které slyší, ale nevidí. Myslí si, že horu navštěvují jen lidé s dobrým srdcem a špatní lidé, například ti, kteří provozují čarodějnictví, se bojí božího hněvu a neodvažují se tam jít. Starší komunity prohlašují, že k žádnému takovému incidentu, kdy by zlý člověk zemřel kvůli božímu hněvu, nedošlo, protože se neodvažují horu navštívit.